Rozhodnutí mezi studeným a horkým procesem je první velká otázka, kterou si začátečník položí, ještě než vůbec odváží první gram louhu. Oba postupy vedou k použitelnému mýdlu, ale liší se časem, nároky na vybavení i tolerancí k chybám. Pokud plánujete první dávku, je dobré vědět, co vás u každé metody čeká, abyste neskončili s hrncem, který se nedá umýt, a s mýdlem, které se rozpadá v ruce.

Studený proces spočívá v tom, že se směs po smíchání olejů a louhu udržuje při teplotě kolem 40 °C a nechá se zmýdelnit vlastním teplem. Výhodou je jednoduchost a menší spotřeba energie, nevýhodou pomalé zrání, obvykle čtyři až šest týdnů. Právě tady se hodí mít po ruce ověřený postup, protože výrobu mýdla s louhem nelze brát na lehkou váhu a každá odchylka v poměru se projeví. Pro první dávku je studený proces přívětivější v tom, že nevyžaduje stálý zdroj tepla ani složitější nádobí.

Horký proces naopak směs aktivně zahřívá, dokud se nedokončí zmýdelnit, což trvá řádově hodiny. Mýdlo je použitelné téměř okamžitě, což láká netrpělivé povahy, ale práce s horkou hmotou je nebezpečnější a hůře se opravuje, pokud se něco zvrtne. U první dávky se navíc hůře odhaduje, kdy je proces skutečně u konce, a přehnané vaření může změnit barvu i vůni.

Pro začátečníka proto většinou vychází lépe studený proces. Dá se zvládnout v kuchyni, nevyžaduje drahé vybavení a chyby se projeví pomaleji, takže je čas je zachytit. Horký proces si nechte na chvíli, kdy už budete mít za sebou několik dávek a budete přesně vědět, jak se hmota chová. První mýdlo má především naučit ruce, ne lámat rekordy v rychlosti.